Vítám Vás na svém blogu věnovaném mému velkému koníčku fuchsiím.
Nechci tu kopírovat vyčtená moudrá, ale podělit se s Vámi nás svými zkušenostmi s pěstováním, s jednotlivymi druhy a návštěvami u fuchsionářů.
Pochopitelně můžete mít poznatky jiné a já budu jen ráda, když mi je napíšete.



Jak se pěstovalovalo v letošním roce - 2. část.

Včera v 20:48 | Čikyta |  ROK 2017

V předchozím článku jsem skončila pro mě radostnou zprávou, že začátkem července navštívíme Liberec. Po navštěvě IQlandie. Výšlapu na Ještěd a následném sjezdu na koloběžce jsem konečně navštívila výstavu u pana Pevného.

Sice fuchsie ještě nebyly v plné kráse, ale protože jich bylo tolik, tak to člověku ani nevadilo. Ani jsem nějak neměla čas fotit. Musím konstatovat, že jsem se nesetkala s nevlídním přijetím, jak jsem se občas dočetla na internetu. Byli jsem tam dopoledne. Po většinu času jediní návštěvníci a odešli až po více jak hodině a půl. Na důkladnou prohlídku by člověk potřeboval ještě víc času, jenže i tak jsem byla ráda, že to tam manžel se synem vydrželi a nereptali.


Pochopitelně jsem neodjela s prázdnou. Po vybírání a konzultaci s panem Pevným zůstaly z doma sepsaného seznamu záhadně jen tři. Nejdůležitější na jaře oplakaná oblíbenkyně STAN. Nejdřív jsem ji v sazeničkách nemohla najít. Takové "neštěstí". Měli ji.


Konečně se mi také podařilo získa CITY OF DERBY, po které už dlouho vzdychám a nedařilo se mi ji získat. Ta třetí ze seznamu byla FIRS LADY.

Také mám DDFGG v nádherné barevné konbinaci bílé s tmavě fialovou a po předchozím pokusu Berba´s Trio, které má opravdu trojbarevné květ. Minulý pokus kvetl jen bíle. Je to totiž potvora a tak si nikdy nemůžete být jistí, jakou barvou řízek pokvete, jestli bíle, fialově nebo správně bílo-fialově.



Také jsem zjistila, že se mi líbí ty s droboučkými květy. Nějak se mi nedaří je pořádně vyfotit. Tak někdy příště.

Tahle byla láska na první pohle. Z fotky to není moc poznat, ale květy jsou na plnokvětou drobnější.


Celkem jsem si odvezla 12 úlovků, ale výt tam dýl, tak to na tomhle čísle neskončilo.


Během července začaly všechny fuchse krásně kvést. Těšila jsem se hlavně na ty nové od paní Mouricové. Bohužel měla pravdu a místo Moonrakeru a Cecile, mi vykvetly tyhle.

Naštěstí další byly OK. Takže mám konečně Nicolu Claire. Z Mělníka mi vyšlo něco jiného. A já ji chtěla, protože je krásná a navíc moje dcera je Nikola.

Tahle se zase řadí k "pavoučím" jako je Fairy Spider, Frozen Thears...., které se mi hodně líbí.


A ještě mám slabost pro různě střapaté.

A ty plnokvěté s dlouhými trubkami. Tahle má neodolatelnou barvu. Jen by to chtělo lepší fotku.


Bohužel s příchodem veder nastaly i problémy. Rozjely se mrchy svilušky. A hlavně se opět pár fuchsiím v těch šílených vedrech "zapařily kořeny". Dopátrala jsem se, že by se dle paní Hrubé mělo jednat o pythiovou hnilobu kořenů. Zakoupila jsem na ni Previcur. Je sice hlavně preventivní, ale zalila jsem jim všechny. Nevím jestli to bylo tím, ale dvě které začínaly vypadat divně, se časem vzpamatovaly. Dalším dvěma to nepomohlo. Žádné nové úhyny se však nevyskytly.

Vedra začátkem srpna a následné nehnojení během dovolené se na květech hodně podepsalo. Musím ovšem poděkovat příteli mé dcery, že se mi o ně po dobu mé nepřítomnosti vzorně staral. Všehny přežily. S hnojením ho nechci otravovat, jsem ráda, že je tak moc hodný. Příště budu muset nějaké dlouhodobé zapravit do přímo do hlíny, aby měli alespoň něco.

Teď už zase pomalu kvetou, ale mají hodně poupat a už vidím, že mi je bude líto už zazimovat a tak nastane období "přetahování koťat" jako každý rok.

Kdo má mít na tohle srdce.



 

Jak se pěstovalo v letošním roce. - 1.část

Pondělí v 18:37 | Čikyta |  ROK 2017
Letos jsem opět neodolala. Koncem ledna jsem začala prohlížet galerii paní Mouricové a objednala si nové fuchsie. Tentokrát jsem si je chtěla vyzvednout osobně. Podařilo se mi přemluvit rodinu na návmštěvu ZOO v Jihlavě a následné návštěvě v Třešti. Když uvidíte její skleníky plné vypiplaných sazeniček, tak nechápete, jak to všechno může zvládnout jeden člověk. Pokud mi dotěď doma říkali, že jich mám nějak hodně, tak teď jim sklapla čelist. Paní Mouricová má můj obdiv, jak to všechno ve svém věku zvládá.

Letošní rok nám začal celkem mrazivě a tak jsem byla zvědavá jestli venku přežijí svoji třetí zimu mrazuvzdorné fuchsie. Po jejich odkrytí jsem mohla konstatovat, že moje zateplení bylo dostatečné a přežily. A vesele rostou.


Jako každý rok mi některé fuchsie nepřežily zimu, což je mi vždy líto a tak neustále dělám pokusy jak tomu předejít.
Narychlo jsem některé ještě přihodila k objednávce z Třešti.

Zima se nějak nemohla rozloučit a když koncem dubana napadl dokonce i sníh.



Poprvé jsem na své štafle použila nově pracně ušitý potah proti mrazu podlepený bublinkovou folii. Když hlásili mrazíky, tak jsem tam umístěným fuchsinkám přitopila čajovou svíčkou ve sklenici. Ušetřila jsem si částečně každoroční stěhování fuchsií před mrazem do foliáku a garáže.


Nové fuchsie jsem stěhovala neustále domů a ven a bohužel jich pár ty změny neuneslo. Naštěstí jsem si po přivezení z části udělala řízky, tak jsem přišla jen jednu.
Netrpělivě jsem čekala až začnou kvést a jásla nak každým novým květem.


Jen škoda, že u dvou mých oblíbených, zimu nepřežitých - Moonrakeru a Cecile došlo k záměně. Matně si vzpomínám, že zrvona na Moonraker mi nedávala paní jistotu, protože byl z Mělníka. Takže tam zase nezklamali.

Velkou radost mi udělala náhrada za Mini Rose - Fleur de Picardie. Byl to nejspíš loňský řízek, který byl předtvarovaný do stromku. Když se obalila květy, byla neodolatelná.


Taky jsem nedokázala odolat bílému stromečku v květinářství. Zatím jsem ji neurčila jméno, tak musím přes zimu zapátrat.


Postupně začátkem července rozkvétaly další a další.
Na mrtvici však bylo, že se mi objevili první dvě fuchsie se zapařenými kořeny a taky odešli do věčných lovišť. A to jsme po loňském roce, kdy jsem vyložila truhlíky polystyrenem, myslela, že jsem na to vyzrála. Loni se to stalo jen jedné chvíli po přinesení z květinářství. Teď to byla jedna nová a druhá zase starší. Začala jsem znovu pročítat internetové diskuze a hledat jak z toho ven. Netrápí to jen mě.


Můj splín mi rozptýlila nečekaná zpráva. Po mém vzdychání, že jel manžel služebně přes Liberec a já bych tam tak chtěla, jenže je to daleko, se naskytla možnost strávit tam dva dny a splnit si sen návštěvy u pana Pevného.

Další příště.

Proč milovat fuchsie a jak na ně.

Sobota v 17:38 | Čikyta |  Nezařazené
Pár rad, pro ty, co nemají velké zkušenosti.

Pokud Vás uchvátila jejich krása a rozhodnete se je pěstovat, musíte nejdřív promyslet jestli pro ně máte vůbec to správné místo. Nejraději mají místo ve stínu a polostínu. Takže pokud máte jen betonový balkon na jižní straně, jehož stěny bývají rozpálené, tak na ně raději zapomeňte a najděte si jíné krásky, které slunce milují.

Já sama mám sice některé fuchsie na jižních oknech, ale tam padá část dne stín balkonu z vrchního patra. Přesto si musím volit, jaké z druhů tam dám. Některé totiž slunce snáší lépe. Většinou ty tmavé, ale také ne všechny, takže pokud to chcete zkusit, musíte testovat a najít ty pravé.

Pokud máte zahradu, pak jsou vaše možnosti neomezené. Buď je naaranžujete jen tak v květinačích, využijete pergolu nebo si dokonce postavíte speciální pro fuchsie a před sluncem ochráníte stínovkou. Dobře se jim daří přímo v záhonu (pochopitelně, tam nepůjde dát převislé), jen je musíte na zimu vyrýt. Zůstat můžou jen mrazuvzdorné a ty musíte řádně přikrýt.

Když najdete místo, tak stojíte před problémem, kde je sehnat.

V každém zahradnictví, květinářství a hobymarketu na jaře nějakou seženete. Většinou se jedná a jednoduše kvetoucí osvědčené druhy. Bohužel bývají beze jména a často ošetřené retardandy, po kterých sice mají plno květů, ale pak špatně přezimují a množí se. Tím netvrdím, že si tam nikdy žádnou nekoupím.

Pokud toužíte po fuchsiích se jménem a výběru z množství druhů musíte se obrátit na některé z českých prodejců. (Později chci napsat pár článků o mých zkušenostech s nimi.)

Nejstarší sbírka je v Buchlovicích - během letní výstavy si zde můžete zakoupit sazeníce - NEZASÍLAJÍ.
Jejich stránky najdete zde. Za stažení stojí jejich návod na pěstování.

Největší sbírku má pan Pevný v Liberci. Můžete si u něj objednat dle katalogu a po nachystání vyzvednout. Také NEZASÍLÁ. Jinak jejich zahradnictví můžete navštívit a nakout - v léte také pořáda výstavu i s prodejem. Stránky zde.


Nejznámějším zasilatelským zahradnictvím je Petro Mělník. Také pořádají v léte vystavu přímov zahradnictví. Vybírat můžete dle jejich katalogu nebo na těchto stránkách.

Dale zasílají take Salačovi. Objednat můžete zde. Nemají tak rozsáhlý sortiment, ale určitě se dá vybrat. Myslím, že prodavají i na Floře Olomouc.

Známou soukromou pěstitelkou, která Vám objednané fuchsie buď zašle nebo si je vyzvednete je pani Mouricová z Třešti. Na těchto stránka je odkaz na její objednávkovou galerii a ke stažení seznam fuchsií.

Pak už zbývá jen zasadit a radovat se z jejich květů.


A co je na nich nejnádhernější. Ta obrovská rozmanitost. Každý si najde tu svou.


Do truhlíků ty převislé.


Do květináčů vzpřímené.


Jednoduché, které kvetou celé léto.

Nádherné plnokvěté.

Ty s dlouhými trubkami.

Triphyly.

Velkověté i malinkaté.

A těch barevných kombinací.

No řekněte - můžete jim při té kráse vyčítat, nějaké ty problémy s pěstováním.

 


Trocha letošního kvetení

13. září 2017 v 22:37 | Čikyta |  ROK 2017
Pár fotek z letošního léta.
















Já a fuchsie.

12. září 2017 v 7:40 | Čikyta |  Nezařazené
Něco málo o mém pěstování.

Nějsem žádný velkopěstitel, ale jen nadšený amatér a milovník fuchsií.

Poprvé jsem se k nim dostala v roce 2009, kdy jsem byla podarovaná zakořeněným řízkem pro mě do té doby nezajímavé květiny. Vítězily muškáty. Aby ji nebylo smutno dokoupila jsem ji při návštěvě u Starkla ještě kamarádku.



Když vykvetly, byla jsem z jejich krásy unesená a další rok obešla všechny květinářství ve městě a přikoupila další čtyři.


Rok na to jsem utrpěla šok. Dostal se mi do rukou katalog zahradnictví Petro a já zjistila kolik druhů fuchsií může být a dokonce mají všechny i své jméno. Nemohla jsem si vybrat, kterou objednat. Přitom jsem se o ně začala zajímat a netušila, že jsem se nevědomky chytla do pasti fuchsiového šílenství, které postihlo již noho lidí.


Bohužel jsem také s přibývajícími kusy zjistila, že fuchsie umí být pěkně náročné potvůrky. Strašně chutnají molicím, mšicím a pohromě sviluškám. Musela jsem se smířit s tím, že ne všechny fuchsie přežijí zazimování. Nesnášejí vedra a pak hrozí zapaření kořenů a jistá smrt. Pochopitelně naschvál těch, co jste jim nestihly vypěstovat z řízku dvojníka. To má pak člověk chuť se všim praštit a začít pěstovat kaktusy, kterým by současná horká léta vyhovovala víc.

Nakonec pak v lednu stejně začnu přemýšlet, kde doobjednat nové.

Potom netrpělivě sleduji, kdy vykvetou a jestli nedošlo k záměně za jinou. To začíná velké pátrání po jméně. Ne vždy se ho v tom množství druhů podaří správně určit. Pak jim dávám jména provizorní.


Moje rodina na de mnou v prvních letech jen kroutila hlavou. Postupně si zvykli a dnes mi občas pomůžou s nějakým mým výmyslem - třeba rozkvelými štaflemi, vyložením truhlíků proti přehřátí......


Dokonce se mnou i navštivili pár prodejců osobně. A trpělivě mi poponášeli bedýnku, při jejím naplňováním.


Na internetu jsem narazila na několik diskuzí, kde čerpám zkušenosti mnohem zkušenějších milovnic fuchsií s obrovskými sbírkami. Mají můj obdiv, protože ty nejaktivnější jsou většinou dámy důchodového věku a jejich neutuchající energie, vás dokáže dobít.

Ten, kdo propadl stejné závislosti, se možná poznává a ti, co tyhle krásky neznají, se jejich krásou můžou potěšit v následujích článcích.





Kam dál